Majáles v Havlíčkově Brodě už je víceméně tradiční věcí. Letos jsme se ale rozhodli, že bychom celou akci pojmuli trochu jinak. Trochu lépe. Chvíli to sice trvalo, ale nakonec jsme dali dohromady opravdu pestrý dvoudenní program. V minulosti býval páteční program víceméně tou "nudnější částí, která se musí přetrpět", což se nám ale podařilo prolomit, když jsme pozvali snad všechny taneční skupiny z Havlíčkova Brodu a zároveň s tím zahájili v parku nebývale rozmanitý program různých aktivit pro děti. Sobota byl těžší oříšek - navazovali jsme přeci na několikaletou "tradici" studenty pořádané převážně hudebně pojaté akce, nechtěli jsme tedy vyjít jako "špatný ročník". A tak jsme vymysleli program, který procházel napříč širokou paletou hudebních žánrů, každý měl v průběhu sobotního odpoledne možnost najít si v něm to své. Zároveň s tím jsme do celé akce zakomponovali neméně dobře zavedenou soutěž o krále a královnu, která zvláště letos měla velmi pozitivní ohlasy. Celková zpětná vazba od účastníků akce byla neobyčejně kladná, zvláště vysoce bylo hodnoceno vystoupení poslední kapely v sobotu večer.
Měl-li bych co nejstručněji popsat náš páteční program, použil bych nejspíše tato dvě slova: tanec a hry. Každé jedno z tanečních vystoupení na havlíčkobrodském náměstí totiž mělo svůj vlastní charakter, svou osobitost. Bylo poznat na samotném publiku, že něco takového - prakticky přehlídka všech tanečních sborů z našeho města - může přilákat a bavit nejen vrstevníky vystupujících, ale i mladší a starší. Co se týče her, po většinu odpoledne vedli žáci druhých ročníků a sexty místního gymnázia velice mnohotvárný program pro děti, jehož součástí byla mimo jiné i plavba v loďce po rybníce.
Sobotní část akce byla pak vrcholem všech našich snah udělat co nejlepší ročník havlíčkobrodského majálesu. Začali jsme okolo jedné originálním vystoupením místního akordeonového souboru Pohoda, následovala skupina Tuesday Tunes, která přišla s repertoárem plným nejrůznějších slavných skladeb druhé půlky dvacátého století. Po ní byl pozvaný písničkář Michal Horák, jenž sám také pochází z Vysočiny a jehož vystoupení rozhodně patřilo mezi sobotní nejlepší. Poté na řadu přišla kapela Trocha klidu, která už se těšila značnému publiku okolo tří set lidí a podle toho také hrála - se vším zvukem, který dokázala vyčarovat. Na samotný závěr akce i dne pak přišel opravdový zlatý hřeb - kapela Voxel, která svým nádherným hraním dokázala strhnout celé publikum - no, vždyť to je vidět na fotodokumentaci pod článkem. Mezi třetím a čtvrtým vystoupením pak přišla ještě oblíbená soutěž o krále a královnu majálesu, jež se zvláště letos mimořádně vydařila. Po celý den byly návštěvníkům nabízeny všechny možné druhy pohoštění - od popcornu až po pizzu či palačinky, přítomny byly i stánky s pitím.
