Opadává poslední listí ze stromů a pomalu končí listopad. My si v kalendáři odškrtáváme naši poslední akci z projektu a pomalu otáčíme list na prosinec. Možná se i vaše myšlenky točí okolo toho, co budete mít pod stromečkem, jaké cukroví upečete nebo co komu darujete. My pro vás máme nejlepší tip na dárek, protože to nejcennější, co můžeme druhým dát, je přátelství, zážitky, vzpomínky a společně strávený čas. A právě přátelství, zážitky a hlavně společný čas byly klíčové i pro náš projekt „Buď tu s námi!“.
A tak si ještě před dárky pojďme zrekapitulovat projekt, v rámci něhož jsme uspořádali dvě akce. Na nich vznikla nová přátelství, spousta zážitků a také prostor pro sdílení vlastních názorů. Zní to fantasticky a takové to dle nás také bylo.
První akce proběhla během podzimních prázdnin a byla určena účastníkům ve věku 11–16 let. Společně jsme se podívali do fantasy světa Atalanu. Na cestu plnou bojů nejen mečem, ale i slovy, se sice vydalo méně účastníků, než jsme očekávali a ani vedoucích kvůli nemocem tolik nebylo. Nakonec ale tento nižší počet umožnil vznik úžasného a přátelského kolektivu, kde měli účastníci k sobě navzájem i k vedoucím blíž. Cesta Atalanem účastníky často dovedla na rozcestí, kde bylo potřeba stát si za svým názorem a nenechat se strhnout davem. Nebylo to vždy jednoduché, ale kamarádský kolektiv vytvořil bezpečné prostředí, kde se to dalo zvládnout. Fantastická cesta Atalanem nás nenechala bez zamyšlení, a tak jsme se s účastníky sešli i po akci a při kreativní zpětné vazbě jsme společně zpracovali a zaznamenali všechny klady i zápory, které akce přinesla. Na závěr jsme se shodli že všichni si podzimní prázdniny moc užili.
Druhá akce byla od bojů trochu vzdálená. Přece jen byla určena dětem ve věku 7–12 let. I tak ale svět, kde hračky ožívají, přinesl spoustu neobyčejných zážitků a nových přátelství. Pomoci hračkám, aby si s nimi jejich dítě znovu chtělo hrát, vyžaduje týmového ducha i znalosti o přátelství. A to děti na akci prokázaly. Nejenže pomáhaly hračkám, ale dokázaly pomoci i sobě navzájem. Uměly se vyslechnout, když to bylo potřeba, a uměly si stát za svým názorem při přesvědčování některých postav. Věřte nebo ne, ale přimět Andyho, který si hraje jen s mobilem, aby si zase hrál s hračkami, je těžké. Chce to spoustu síly a vzájemné podpory, protože vzdát to je mnohdy jediné řešení co bez podpory přátel vidíme. Ale prozradíme vám, že děti to nevzdaly a společně s hračkami to dokázaly. Byl to víkend plný hraní, přátelení se a radosti a všichni jsme si ho moc užili.
Nová přátelství a zážitky z akcí by nevznikly (jak vám možná mnohým došlo) bez akcí. A ty by nevznikly bez dobrovolníků, kteří tvoří srdce jakékoliv akce. A že jich bylo dost. Ať už to byli zkušení, nebo ti, kteří něco takového dělali poprvé, všichni to zvládli výborně. Před akcemi byly vytvořeny dva skvělé programy odpovídající cílům projektu. I když tu a tam nebylo všechno dokonalé, akce se z pohledu vedoucích i účastníků velmi povedly. A kromě nových přátelství jsme si všichni odnesli i nové zkušenosti – účastníci i dobrovolníci, zkušení i začínající, a taky my z projektového týmu.
Na závěr doufáme, že nová přátelství přetrvají a odvaha kdykoliv projevit svůj názor v nás všech zůstane.
A třeba zase na nějaké akci BUDEME SPOLU
